Dávky Archivy - Peníze a my

Jak se počítá výživné

Výživné se počítá z platu toho rodiče, který nemá děti v péči, kdy je většinou určená výše 10-20% z toho, co onen rodič vydělává. Většinou to bývají otcové, ale čím dál, tím víc se stává, že děti zůstanou u otce, zvláště pokud jsou to chlapci. Matkám se to zdá jako velmi nízká částka, naopak otcové trpí pocitem, že tato částka je vysoká oproti tomu, kolik činí výdaje jejich dítěte za měsíc. Výživné je vypočítáno na každé dítě zvlášť.

K soudu je lepší brát si právníka, který vám pomůže k získání co největší možné částky. Dejte na doporučení a vybírejte právníka, který danému právu rozumí nejlépe. Pokud se však otec rozhodne neplatit, je velmi těžké z něj pak peníze dostat. Stačí, aby skutečně uhradil jen minimum alimentů, které hradit má a nikdo na něj nemůže.

Bohužel někteří otcové jsou si tohoto vědomi, a tak se nesnaží něco platit. Vědí velice dobře, že jsou nedotknutelní, a tak toho také využívají. Nezajímají je vlastní děti, ani to, zda budou mít za co žít. Je to velice smutné, ale bohužel je to tak, a dokud se zákony nezmění, bude to velmi těžký boj.

Nyní alespoň platí, že v případě neplacení výživného může být neplatícímu rodiči zabavený řidičský průkaz. Toho se většinou obává, zvláště pokud potřebuje řidičský průkaz k vykonávání svého zaměstnání, nebo jezdit prostě potřebuje.

Jednou za čas může rodič, který o děti pečuje, požádat soud o přepočítání výživného, kdy platící rodič znovu dokládá potvrzení o výši příjmu a soud přehodnotí, zda zůstane výživné stejné, nebo bude zvýšeno.

Nemocenská a její vyplácení

Nemoc a nemocenská jsou dvě slova, kterých se řada lidí v dnešní době bojí. Proč se lidé tolik bojí nemocenské? Na tuto otázku existuje jednoduchá odpověď. Lidé se nemocenské bojí z existenčních důvodů. Pokud lidé zůstanou doma, na nemocenské zatěžuje je obava, zda po ukončení a vyléčení nemoci nedostanou výpověď od zaměstnavatele.

Nemoc není lidem příjemná zejména kvůli jejímu samotnému průběhu. Život lidem nemocenská ztěžuje i tím, že v pracovní neschopnosti ztrácí část mzdy. Lidé jsou pouze po dobu nemocenské v ochranné lhůtě. V ochranné lhůtě je nemůže zaměstnavatel propustit ze zaměstnání. Skutečné obavy, ale přicházejí až po ukončení nemocenské a tím pádem i po skončení ochranné lhůty.

V té době se lidé nejvíce bojí toho, že po opětovném nastoupení do práce dostanou výpověď. Tento fakt přispěl i k tomu, že si lidé v dnešní době nemocenskou radši neberou. I přes uvedené skutečnosti, ale nemocenská existuje a platí pro ni jistá pravidla. Jak se platí nemocenská? Nemocenská se vyplácí dle zákona.

Podíváme se podrobněji na to, jak se nemocenská vyplácí. Pokud lidé onemocní, musí nejprve zamířit k lékaři. Lékař lidem vydá potvrzení o pracovní neschopnosti tzv. neschopenku. Od dne vystavení neschopenky mají lidé nemocenskou. Nemocenská se vystavuje při první návštěvě lékaře, pouze v ojedinělých případech může být vystavená, až tři dny zpětně.

Jak se platí nemocenská

První tři dny nemocenské nemají lidé nárok na žádnou finanční kompenzaci, a tudíž jsou doma zadarmo. Po uplynutí třetího dne nemocenské začíná hradit nemocenskou zaměstnavatel. Za každý den, který zaměstnanec odpracoval, má nárok na náhradu ušlé mzdy ve výši 60% průměrného výdělku.

Od dvacátého druhého dne nemocenskou začíná vyplácet Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenská může trvat pouze 380 dní. Po uplynutí 380 dnů musíte nastoupit do zaměstnání, případně předstoupit před lékařskou posudkovou komisi se žádostí o prodloužení nemocenské. Pokud zdravotní stav vyžaduje delší pobyt na nemocenské, než uvedených 380 dnů je možné podat žádost o invalidní důchod. Nemocenské dávky vyplácené Českou správou

sociálního zabezpečení jsou nižší, ale na rozdíl od náhrady mzdy se vyplácí za každý kalendářní den.

Mateřská dovolená a její výše

Mateřská dovolená souvisí s porodem a péči o narozené dítě. Většina lidí se mylně domnívá, že mateřská dovolená je pro matku opravdu dovolenou. Opak je pravdou, žena pečující o narozené dítě neprožívá dovolenou, ale prožívá spoustu starostí a radostí.

Mateřskou dovolenou upravuje Zákoník práce. Patří do skupiny důležitých osobních překážek v práci. Po jejím skončení na ni může navázat po žádosti zaměstnankyně rodičovská dovolená. Mateřská dovolená přísluší zaměstnankyni pouze po dobu 28 týdnu. Pokud se narodí dvě a více dětí, doba se zvyšuje na 37 týdnů.

Na MD se zpravidla nastupuje šest týdnů před očekávaným dnem porodu. Nejdříve se může nastoupit osm týdnů před očekávaným dnem porodu. Nastane-li porod dříve než určil lékař a zaměstnankyně, tak vyčerpá méně než šest týdnů mateřské dovolené, náleží ji mateřská dovolená od dne jejího nástupu až do uplynutí šesti týdnů. V případě, že vyčerpá z jiného důvodu méně, než šest týdnů mateřské dovolené, náleží ji mateřská dovolená od dne porodu pouze do uplynutí 22 týdnů.

Žádanku na MD vystavuje ženě gynekolog. Zaměstnavatel poté informuje správu sociálního zabezpečení. Na MD má nárok žena zaměstnankyně, nebo žena OSVČ, která se účastnila nemocenského pojištění. Tato podmínka má svůj základ v tom, že peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí z této dávky. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevzniká každé ženě, ale jen ženám odvádějícím po určitou dobu nemocenské pojištění.

Nárok na ni mají i osoby, které převzaly dítě do péče nahrazující péči rodičů. Rozhodnutí o péči o převzetí dítěte musí vydat příslušný orgán. Mateřská dovolená se tak ženě poskytuje od dne převzetí dítěte po dobu 22 týdnů, nejdéle však do osmého měsíce věku dítěte. Rodičovská dovolená se poté poskytuje od dne převzetí dítěte až do tří let věku dítěte.

Peněžitá pomoc v mateřství se ženám vyplácí od prvního dne nástupu na MD. Částka se rovná 60% denního vyměřovacího základu za kalendářní den. O něco lepší situaci při nástupu MD a výpočtu peněžité pomoci v mateřství mají ženy, které byly v důsledku těhotenství převedeny na jinou práci. Dostávají totiž vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Tento příspěvek tak ženám vyrovnává rozdíl mezi původní a novou mzdou. Příspěvek se ženě vyplácí za všechny kalendářní dny, kdy trvalo převedení na jiný typ práce. A to nejdéle do počátku 6. týdne od dne očekávaného porodu. Za každý kalendářní den ženy dostanou 60% denního vyměřovacího základu.

Ženám na MD přísluší i pomoc od státu. Tímto krokem chce stát zvýšit klesající porodnost. Ženy si mohou zažádat o rodičovský příspěvek. Tento náleží rodiči, který celodenně řádně pečuje o dítě do věku čtyř let nebo do věku sedmi let dítěte, pokud je dítě zdravotně postižené.

Při poskytování této dávky se nezkoumá příjem ženy. Musí být pouze splněna podmínka celodenní osobní péče o dítě. Tato podmínka není splněná v případech, je-li dítě umístěno v jeslích nebo mateřské škole déle než pět kalendářních dnů v měsíci. Výše rodičovského příspěvku tvoří 1,5 násobku životního minima.

Vyřízení výživného

Někteří lidé si myslí, že rozvodem se jim uleví od nepříjemných záležitostí, které před ním museli řešit. Avšak pravdou je, že rozvod sebou nese i spoustu problémů, jako je vyřízení si různých dávek, výživného a podobně.

Co je to výživné?

Výživné anebo jak mnozí říkají, také alimenty jsou peníze, které je rodič povinen vyplácet pro potřeby dítěte. Alimenty se vztahují jen na dítě, které není plnoleté anebo není schopno uživit se samo, tedy může se stát, že půjde o dospělé dítě, které ještě stále studuje a samo si nemá studie z čeho hradit.

Kdo rozhoduje o zisku výživného?

Většinou výživné platí rodiče, kteří nežijí se svými dětmi, což je nejčastěji způsobeno rozvodem, kdy u rozvodu soudce určí, do čí péče budou děti svěřeny a pak ten druhý rodič má povinnost platit výživné neboli alimenty. Tato finanční pomoc je rozhodnuta hned při rozvodu, takže výživné určuje soudce. On určí nejen, že je bude daná osoba platit, ale také výše tohoto finančního příspěvku.

Jak vysoké výživné mohu dostat?

Pravdou je, že o tom rozhoduje soudce. Avšak soudce se také musí řídit jistými pravidly. Samozřejmě, že se výška výživného se odvíjí od toho, jak vysokou mzdu má rodič, který je povinný výživné platit, záleží také na tom, jak je dítě staré. Obecně existuje taková tabulka, kde je orientačně vypsáno kolik můžete dostat. Například pokud máte dítě, které patří do kategorie deset až čtrnáct let, tak byste měli dostat patnáct až devatenáct procent ze mzdy platícího rodiče. Avšak je to pouze orientační, může se stát, že to soudce přehodnotí a trochu tu sumu upraví.

Jaké druhy výživného existují?

Věděli jste, že výživné se nemusí vztahovat pouze na dítě? Existuje několik druhů, kde se vztahuje výživné na různé lidi, nejen na vaše dítě.

Výživné mezi manžely

Dokonce i manželé mají mezi sebou vyživovací povinnost. To znamená, že pokud jeden z manželů není schopen sám sebe uživit, tak jeho polovička by mu měla přispívat. V běžném manželství to mnozí považují za samozřejmost, ale najdou se i takoví, kteří si svou výplatu někam ukládají a přestože plat toho druhého nevystačí na uživení celé rodiny, tak mu musí přispět. Avšak pravdou je, že vyživovací povinnost může nastat i po rozvodu, když jeden z manželů není schopen sám sebe uživit.

Kromě tohoto výživného existuji i další, jako je výživné na příbuzného či výživnost v případě osobního bankrotu a podobně.

Výživné je finanční pomoc, která je nutná pro rodiče, kteří nejsou schopni sami uživit své dítě, avšak existují i jiné druhy této finanční pomoci.

Jaké sociální změny nás potkali s příchodem roku 2015

V roce 2015 nastalo několik málo změn a to především u porodného na druhé dítě. Nejvíce příspěvků přichází na děti, a to proto, aby byl zajištěn jejich kvalitní život a byly uspokojeny potřeby, které děti mají. Rodiče dostávají podporu formou slevy na daních, nebo také mohou dostat různé přímé finanční injekce a to jak jednorázové, tak i pravidelné.

Nejvíce peněz se dostává na rodičovský příspěvek, porodné je spíše pomoc symbolická. Rodičovský příspěvek se vyplácí po narození dítěte, nebo po skončení mateřské dovolené. Ten činí 220 000 korun, které jsou rozděleny do měsíčních příspěvků a to po dobu maximálně 4 let. Jde o náhradu za mzdu pro jednoho z rodičů a je jedno, jde-li o matku, či otce. Příspěvek se pobírá vždy jen na jedno dítě, a to na to nejmladší.

Jestliže rodina nemá příjmy, které překračují 2,4 násobek životního minima, má nárok na přídavek na dítě. U dětí do 6 let je to 500 Kč měsíčně, do 15 let 610 Kč měsíčně a do 26 let 700 Kč měsíčně.

Porodné se vyplácí v případě narození prvního, nebo druhého dítěte a to rodinám, jejichž příjmy nedosahují 2,7 násobku životního minima, v roce 2014 to byl pouze 2, 4 násobek životního minima. Největší změna přišla u porodného, to bylo rozšířeno i na druhé dítě.

Pokud přijdete o práci, tak máte nárok na stejné věci, jako tomu bylo loni. Maximální doba podpory je 11 měsíců, kdy první dva měsíce pobíráte 65% průměrné měsíční mzdy a pak tato částka klesá.

Co se týká bydlení a hmotné nouze, tak tady se to posuzuje podle toho, v jaké jste životní situaci. Jde o dávky, které zajišťují bydlení, přežití u velmi slabých rodin, nebo můžete žádat o příspěvky pro osoby, které se musely vzdát zaměstnání kvůli péči o člena rodiny.

Dostávat příspěvek na náklady na bydlení můžete tehdy, pokud jsou tyto náklady vyšší, než je třetina příjmů. Podmínkou je, abyste měli na této adrese nahlášené trvalé bydliště. Příspěvek na bydlení je až 70% nákladů na bydlení. Zákon však pamatuje na to, aby nebyly náklady nepřiměřené. Tabulky jsou konkrétní, ale velmi složité. Další věcí, o kterou můžete žádat, je doplatek na bydlení. Pokud vám nestačí příspěvek na bydlení, tak můžete žádat i na doplatek na bydlení. Ten dostanete v případě, že vám nestačí částka, která odpovídá životnímu minimu.

Jde o dávku, která je určená pro rodiny, jež se potýkají s existenčním minimem. Pokud ale žádáte o tento doplatek, mohou vás úřady přestěhovat do bytu, který má nižší kategorii bydlení.

Dále pak můžete požádat o okamžitou finanční pomoc pro osoby, které se ocitnou v akutní tíživé situaci. Tady se jedná o ty, kdož nemají nárok na dávky v hmotné nouzi. Nejde ale o dávku, kterou byste mohli čerpat kdykoliv, ale jde o záchranu tehdy, když se pokazí vše, co může.

Další věc, o kterou lze požádat stát o pomoc je pohřebné a to pokud se jedná o pohřeb, který má zajistit nezaopatřené dítě. Pokud však umře jeden z rodičů nezaopatřeného dítěte, pak se tato dávka nevyplácí. Zažádat také můžete o příspěvky na péči, pokud se staráte o člověka, který se sám o sebe nedokáže postarat a je na vaší pomoci závislí.

Ještě bychom měli zmínit fakt, kolik činí životní minimum pro jednotlivce. Jde o částku 3 410 Kč. Druhá dospělá osoba v domácnosti dostane 2830 Kč, pokud je též bez zaměstnání, dítě do 6 let má nárok na 1740, od 6 – 15 let 2 140 Kč a od 15 – 26 let 2 450 Kč.

Jak postupovat, pokud si žádáte o příspěvek na bydlení v roce 2015

Máte-li nízké příjmy, pak můžete stát požádat o příspěvek na bydlení. Zažádat si můžete jednou za 3 měsíce a to zpětně. Do příjmu se pak počítá i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Čím vyšší je váš příjem, tím nižší jsou potom příspěvky na bydlení. Nejnižší přispívaná částka činí 50 Kč za měsíc. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který však nutně musí mít trvalé bydliště v bytě, na který žádá příspěvek. Pokud jste v pronájmu v bytě, který je družstevní, tak na příspěvek na bydlení nárok nemáte. Máte-li nízký příjem, tak si na toto dejte pozor. Nepronajímejte si byt od někoho, kdo je členem družstva.

Příspěvek na bydlení je poskytován tehdy, pokud 30% a v Praze potom 35% rozhodného příjmu v rodině, nestačí na pokrytí nákladů na bydlení a pokud je pak těchto 30% příjmu celé rodiny nižší, než normativní náklady na bydlení, které jsou stanoveny zákonem. Dávka se pak také vyplácí podle toho, zda jde o byt nájemní, družstevní, nebo byt v osobním vlastnictví. Nárok na dávku na bydlení vzniká zpětně od měsíce, za nějž náleží.

Pokud jdete žádat o příspěvek na bydlení, tak je nutné si na sociálním úřadu vyzvednout potřebné formuláře, doložit příjmy za poslední tři měsíce, sebou si vezměte také nájemní smlouvu, doklady o platbách za nájem a energie. Na vyřízení pak máte celý leden, duben, červenec a říjen. V těchto měsících se žádá o příspěvek na bydlení.

Nezapomeňte si sebou vzít také doklady totožnosti a máte-li dítě, které je mladší 15 let, tak i jeho rodný list. Pokud vaše dítě studuje, je nutné si vzít také potvrzení o studiu.

Počítejte s tím, že na úřadech jsou v těchto měsících nevídané fronty a proto vyrazte klidně i hodinu před otevírací dobou, abyste se dostali na řadu. Někdy je třeba na úřad jít i vícekrát, protože se skutečně může stát to, že na vás již nevyjde řada.

Důchod

V České republice existují 4 různé druhy důchodů. Těmi jsou starobní důchod, invalidní důchod, vdovský a vdovecký důchod a sirotčí důchod. Každý z těchto důchodů je prakticky základní výměr důchodu plus procentní výměry.

U starobního a invalidního důchodu záleží procentní výměr na době, kdy klient platil důchodové pojištění. U vdovského a sirotčího důchodu se pak jedná o procento z celkové výměry invalidního či starobního důchodu.

Starobní důchod je dnes v České republice využíván snad nejvíce. Na starobní důchod mají nárok ti lidé, kteří dosáhli důchodového věku, pod podmínkou, že platili důchodové pojištění dvacet pět let. Pokud občan dosáhne věku šedesát pět a platil pojištění patnáct let, nárok na starobní důchod má také. Důchodový věk je individuální s pohlavím. U žen se tento životní limit snižuje dle počtu vychovaných dětí. Starobní důchod se tedy skládá ze základní výměry, která v dnešní době činí 2 170 Kč. Dalším produktem důchodu je pak procentní výměra. Ta činí nejméně 770 Kč měsíčně a to u všech typů starobního důchodu. Její horní hranice není omezena.

V České republice je také možný předčasný starobní důchod. Pokud byl občan pojištěn nejméně 25 let a zbývají mu 3 roky do dosažení důchodového věku. Poté je minimum celkového důchodu stejný, jako u starobního důchodu, horní hranice opět není omezena.

Invalidní důchody jsou závislé na stupni invalidity. Pokud se jedná o 1. a 2. stupeň, pak má občan nárok na částečný invalidní důchod. U trvalého invalidního důchodu se jedná o 3. stupeň. Různé stupně jsou závislé na procentuálním poklesu pracovní schopnosti občana. 1. Stupeň dovoluje 35% až 49%. Druhý stupeň 50% až 69% a do třetího stupně posudková komise zařadí občany s poklesem pracovní schopnosti o 70 % a více. Výše invalidního důchodu se skládá opět ze dvou složek. Těmi jsou základní výměra a procentní výměra.

Na vdovský důchod má nárok vdova po úmrtí manžela. Nárok na tento důchod má tehdy, pokud její choť zemřel následkem pracovního úrazu, pokud bral měsíční důchod, anebo pokud splnil potřebné doby nároku na starobní důchod. Vdově je vyplácen vdovský důchod také v případě, že dosáhla 55 let, pečuje o bezmocné rodiče, nezaopatřené dítě či o dlouhodobě těžce zdravotně postižené zletilé dítě. U Vdoveckého důchodu je míra a pravidla téměř stejná, jako u vdovského. Nárok na důchod však zaniká uzavřením nového sňatku.